Horolezectví

SKÁLY NA VYSOČINĚ:

Žďárským vrchům dominují rozlehlé hřebeny často převyšující 800m n. m. Na těchto hřebenech jsou skalní rulové útvary vyhledávané horolezci. Žďárské vrchy jsou od r.1970 vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí a převážná většina skal chráněným přírodním výtvorem.
K objevení zdejších skalních útvarů pro horolezecký sport došlo po r.1940. Velkým propagátorem, zakladatelem horolezectví na Českomoravské vrchovině a dlouholetým aktivním horolezcem je Aleš Zavadil, učitel z Nového Města na Moravě.

Podmínky pro provozování horolezecké činnosti v CHKO Žďárské vrchy:

1. Celoročně je povoleno provozovat horolezeckou činnost na těchto lokalitách: Devět skal, Malínské skály, Drátník, Čtyři palice, Pasecké skály, Vávrova skála, Rozštípená skála.

2. V době od 16.července do 28. února je horolezecká činnost povolena na těchto lokalitách: Bílá skála, Uhlíř, Ostrá, Milovské Perničky, Zkamenělý zámek, Rybenské Perničky, Štarkov, Bohdalec. Sestup z těchto skal s vyjímkou Rybenských Perníčků pouze slaněním.
schemas

http://www.e-vysocina.cz/web/vysocina/mapy/c2.gif

Devět skal: (836 m n. m)
Nejvyšší bod Žďárských vrchů, druhý nejvyšší Českomoravské vrchoviny, nalézá se 3 km jihozápadně od obce Křižánky a 4.5 km jižně od města Svratka. Skalní labyrint tvoří 3 dlouhé hřebeny s devíti věžemi a tři malé věžky. Výška stěn 5-15m.
Hlavní blok – na jeho vrcholku je vyhlídka opatřená zábradlím. Je odtud výhled na sever směrem na Svratku, rozhraní Čech a Moravy. Směrem na východ z něho vybíhá hlavní hřeben s věžičkami Královského zámku, Žďárské a Záludné věže. Záludná věž (12 m), Žďárská věž, Královský zámek (střední, nejdelší část hlavního hřebene Devíti skal), Dvojitá věž, Pyramida, Malá věž, Strmá a šikmá věž. Křižánecký hřeben je celistvý hřebenovitý útvar nepravidelného půdorysu, proti hlavnímu hřebenu Devíti skal, dlouhý asi 60 metrů. Vyšší část s kolmou údolní stěnou má název Trůn, dvojitá věžička na okraji nese název Milenci. Výška stěn od 4 do 16 metrů. Hrádek je osamělá skála, asi 50 metrů pod spodním koncem Křižáneckého hřebenu.

Souřadnice    49° 40′ 15″ s. š., 16° 1′ 56″ v. d.

devet3                         800px-Devět_skal_-_vrcholová_vyhlídka

Malinská skála: (811 m n. m)                                                                                                      je výrazný skalní vrchol na hřebeni táhnoucím se z Devíti skal na východ směrem na Dráteničky. Skupina 4 větších útvarů a několika malých věžek. Na červené značce proti Drátníku.
Pro horolezce je nejzajímavější útvar Výspa. Hřebenovitý útvar táhnoucí se do příkrého svahu, se svislými Z stěnami, vesměs porostlými drsným lišejníkem. Dole vybíhá ve věžku, Ďáblovu kazatelnu.
Skály dosahují výšky až 20 m, nejvýznamnějšími skalními útvary jsou Výspa, Srnčí věž, Škuner a Buldok. Z vrcholu skály vynikající rozhled, je možno vidět na Blatiny, Křižánky, Samotín, Sněžné, Buchtův kopec, Paseckou skálu, Drátník (Dráteníčky) či Čtyři palice.

Souřadnice    49° 39′ 38″ s. š., 16° 4′ 20″ v. d.

mal1s           800px-Malínská_skála2

Drátenická skála: (715 – 775 m n. m)                                                                       (Dráteničky či Drátník; v minulosti též Juránkova skála) leží poblíž obce Sněžné  a tvoří největší dominantu centrální části Žďárských vrchů.  Je nejkrásnější ze všech skal,  nachází se při červené turistické stezce ze Sněžného a Blatin až na Žákovu horu.
Tento význačný skalní útvar, tvoří  mohutná 200m dlouhá, avšak poměrně velmi úzká, skalní hradba rozčleněná podél puklin do několika vrcholů, z nichž nejvyšší Sokol dosahuje čisté výšky až 35 m. Mrazovým zvětráváním byl na skále vytvořen 7,5 m dlouhý puklinový tunel a pod skalami ukloněná balvanovitá plošina – kryoplanační terasa, na níž navazuje balvanový proud 50 x 16 m, přecházející v rozvleklé nesouvislé balvanové pokryvy na svazích. Drátenická skála je známá především milovníkům horolezectví. Celý útvar nabízí bezpočet těžších i lehčích horolezeckých tras, a proto se není co divit, že je skála takřka za každého počasí v obležení milovníků lezení.

Souřadnice    49° 39′ 20,4″ s. š., 16° 5′ 4,41″ v. d.

800px-Dráteničky2010a

Čtyři palice: (730 m n. m)

Podle puklin jsou na vrcholu vytvořeny čtyři výrazné bloky – palice. Skupina 3 velkých útvarů (Děvín, Paličatá, Tvrz) a jednoho nízkého hřebene (Opomenutá). Zvedají se na JV okraji lesnatého hřbetu V od Křižánek. Složeny jsou z pevné dvojslídné ortoruly.
Nejvýraznější ve středu stojící hlavní skála se jmenuje Paličatá (stěna vzdušných cest) Dosahuje na délku 50 m a výšku stěn až 33 m. Na ní navazuje Tvrz (skála vyspělých lezců).
Paličatá je mohutný skalní útvar s téměř svislou Z stěnou dlouhou 30m, ukončenou 4 mohutnými bloky – palicemi, jejichž spodky tvoří převisy a stropy. Názvy palic jsou od leva: Sfinga, Kobyla, Paličák, Bašta.
Velmi pěkné lezení většinou přes převislé bloky, ale s velkými chyty (ruce tam zaplují až po loket). Velké množství středně těžkých cest.

Souřadnice    49° 41′ 10″ s. š., 16° 5′ 36″ v. d.

35747_300

Pasecká skála:   (732 m n. m)                                                                                                      je vrcholový skalní útvar, který je ukázkou mrazového zvětrávání rul Žďárských vrchů. Z vrcholové skály je velmi dobrý rozhled na sever. Je zde upravená vyhlídka. Jedná se o soustavu tří skalních útvarů (Omšelý hřeben, Vyhlídka a Pernštějn). Nachází se 2 km severozápadně od osady Studnice a 7 km jihovýchodně od Devíti skal.  Skalní útvar Vyhlídka nabízí upravenou vyhlídku s výhledem na daleké okolí – za dobrých podmínek je odtud prý vidět i nejvyšší vrchol Jeseníků – Praděd. I z dalších dvou skalních útvarů je krásný výled, na jeden z nich můžeme jako turisté vyjít po neznačené cestě, na ten druhý už je ale potřeba horolezecké vybavení. Horolezecká činnost je zde povolena celoročně.

Souřadnice    49° 36′ 55″ s. š., 16° 4′ 53″ v. d. GPS souřadnice 49°36’55.964″N, 16°4’52.028″E

 

250px-Pasecká_skála

Vávrova skála:    (749 m n. m)                                                                                                       Jedná se o samostatně stojící, přibližně 10 metrů vysoký, skalní blok, (skalní „kazatelnu“) který není narozdíl od ostatních zdejších skal ukryt v lesním porostu. Leží u obce Pohledec. Vávrova skalka je díky své poloze častým cílem nejen zdejších horolezeců. Je jen velmi sporadicky odjištěna pomocí několika starších skob, jinak se většinou leze sólo bez jištění. Na své si přijdou začátečníci, boulderisti, ale i zkušení borci. Sestup je možný také bez lana, po méně příkré straně skály.

putovani-20

Rozštípená skála: (560 m n. m.)                                                                                               se nachází asi 3 km západně od města Žďár nad Sázavou je  to význačný skalní útvar tvořený rulovou skalní stěnou. Skalní stěna je ve spodní části rozštípnuta zvětralou puklinou o délce 10 m a šířce cca 2 m. Podle tohoto rozštípnutí dostal skalní útvar svůj název.
Pod skalou protéká řeka Sázava a na louce pod skalou se nalézá zajímavé dílo zdejšího sochaře Michala Olšiaka – kamenná „Hlava Mamuta“. Socha měří asi 2,5 metru na výšku.
Přírodní památka je přístupná po červené turistické značce ze Žďáru nad Sázavou do Velké Losenice nebo po žluté turistické značce vedoucí z odbočky do osady Česká Mez.
Skála je vhodná také pro horolezce.

Souřadnice    49° 34′ 4,01″ s. š., 15° 52′ 47,29″ v. d.

250px-PP_Rozštípená_skála2        PP_Rozštípená_skála1

Bílá skála: (760 m n. m)
Význačný skalní útvar s nejkrásnější stěnou v oblasti. Bílá skála je v lese, 1,5 km východně od Devíti skal. Má krásný skalní hřeben, J stěna je vysoká 28 m, JV úzká stěna, vysoká 15 m, je silně převislá.
Bílá skála je chráněný přírodní výtvor, horolezecká činost je zde omezena na pozdně letní a zimní období (viz podmínky pro provozování lezecké činnosti v CHKO Žďárské vrchy.
Doporučuji pro skalkaře mající rádi převisy – opravdu krásné cesty. Převis je dobře odjištěn. Východní stěna má jištění řidší a je místy pokrytá mechem

Souřadnice    49° 38′ 21,49″ s. š., 16° 2′ 48,85″ v. d.

bila2

Milovské perničky: (757 m n. m.)                                                                                                 jsou skály a zároveň stejnojmenná přírodní památka 2 km severovýchodně od Křižánek u turistické značky směrem na Svratku. Na vrcholu skal se nachází vyhlídka.Název pochází od lidového slova perničky (zdrobnělina slova „pernice“, tj. mísa s povrchem uvnitř zdrsněným, v níž se trdlem na jemno třel uvařený mák), jak se říkalo osmi mísám na vrcholcích skal. Největší z perniček má průměr 87 cm a hloubku 30 cm.
Na vrcholcích skal můžeme nalézt zajímavé skalní prohlubně, skalní mísy, které se zde nazývají perničkami, protože svým tvarem připomínají výše zmíněné pernice. Celkem zde můžeme vidět osm takových míst o průměru až 87 cm a hloubce 30 cm. Tyto prohlubně vznikly zvláštním způsobem erozní činnosti. Pověsti jim přisuzovaly různý původ a účel, např. že je vytvořil člověk ke kultovním účelům, sloužily k zapalování strážných ohňů, k drcení obilí apod.

Souřadnice    49° 41′ 34,98″ s. š., 16° 5′ 17,58″ v. d.

800px-Milovske_pernicky5

Zkamenělý zámek: (765 m n. m)                                                                                                  Je několik skalních útvarů výšky do 15m a leží 3 km východně od Svratky na modré  turistické značce. Skalní útvar je z východní strany obehnán náspem a dvojitým valem. Materiál je ortorula. Skály jsou většinou nízké a proto se spíš hodí k bouldrování. Podle vykopaných nálezů prováděných v 80. a 90. letech 20. století se vědečtí pracovníci shodli na tom, že se jedná o místo s neolitickým a se slovanským osídlením. Zkamenělý zámek nebyl tvrzí, jak se často soudí, nýbrž hradištěm, v němž se v různých dobách (kamenné, bronzové, železné) vystřídalo mnoho rodinných čeledí. Název Zkamenělý zámek se objevil až v druhé polovině 19. století, kdy zapracovala lidová fantazie, která viděla v nápadně utvářené soustavě skalisek „zkamenělý“ zámecký útvar (věž, okno, schody, dům atd.).

Souřadnice    49° 42′ 32,18″ s. š., 16° 4′ 27,13″ v. d.

800px-Zkamenělý-zámek2011e

Rybenské Perničky: (745 m n. m.)                                                                                         jsou dvě rulové skály s maximální nadmořskou výškou 748 metrů, 2 km západně od Pusté Rybné. Skály vznikly ve starších čtvrtohorách a jsou tvořeny ortorulami. Dva oddělené skalní bloky dosahují výšek 8 a 16 m. Název pochází od lidového slova perničky, což jsou prohlubně ve tvaru mísy,(obdobného charakteru jako na Milovských perničkách) z nichž největší dosahuje šířky 60 cm a hloubky 20 cm (odvozeno od výrazu „pernice“, tj. mísa s povrchem uvnitř zdrsněným, v níž se trdlem na jemno třel uvařený mák). Skalním mísám, lidově „perničkám“, byl dříve připisován umělý původ a kultovní funkce. Pod skalami jsou odlámané suťové haldy. Skalní útvar je turisticky zpřístupněn a v druhé polovině roku je na skalách povolena horolezecká činnost.   .

Souřadnice    49° 42′ 38,04″ s. š., 16° 6′ 54,26″ v. d.

Rybenske_pernicky3        800px-Rybenske_pernicky4

Štarkov:  (679 m)                                                                                                                             5 km jižně od Javorku a 4 km západně od Jimramova stával na skalním bradle loupežnický hrad Skály, jinak též zvaný Štarkov. Počátky hradu sahají do 14. století, avšak již od konce 15. století je pustý.  Můžete se k ní dostat z Jimramova, kratší cestou po silnici směrem na Sněžné nebo delší cestou po červené či modré turistické značce, přičemž modrá značka vede okolo skály zvané Prosička, ze které je pěkný výhled do okolního kraje. Pokud půjdete po silnici, tak v Novém Jimramově narazíte na již zmíněnou červenou značku a budete po ní pokračovat po silnici až na konec dědiny, kde za mostem přes řeku odbočíte doleva (pořád po červené značce) do kopce. Po zdolání kopce se před vámi objeví skalka a za ní na další skále již uvidíte zbytek oválné věže. Značka vás povede okolo věže až do soutěsky, na jejímž konci je zeď s malou brankou. Až jí projdete, dostanete se na nádvoří vlastního paláce. Pokud půjdete po modré značce, dostanete se do paláce z druhé strany po pěšině, vedoucí mezi skalami okolo zbytku hranolové věže.
Z hradu se zachovaly zbytky obvodových zdí vyzděných mezi skalami, torzo hranolové a oválné věže. V okolí jsou patrné zbytky valů.
Ve skalách je několik převisů vhodných k přenocování a také pár puklinových jeskyněk. Je zde i několik horolezeckých cest.

Hrad založil mezi lety 1379 a 1388 Erhard (Heralt) z Kunštátu, syn Archleba z Kunštátu. Poprvé se Erhard píše „ze Skály“ roku 1388. Erhard býval nejvyšším sudím brněnským, což mu ale nebránilo provozovat i loupežnickou činnost, jejímž sídlem byl právě hrad Skály. V první polovině 15. století odtud loupeživé výjezdy pořádal Jan z Břežan. Okolí bylo natolik sužováno, že moravští stavové přistoupili k vykoupení hradu (roku 1440) a jeho zboření. Roku 1464 se Skály uvádějí jako pusté.
Dispozice hradu

Staveniště hradu – tj. skalní bradlo o několika oddělených skalních útvarech – předurčilo stavební podobu hradu. Přímo mezi skalními bloky vznikl palác, nádvoří vymezily další skalní útvary, pospojované pevnými zdmi. Přístup k bráně střežila subtilní věžice na skalní vyvýšenině. Přístup k hradu pak střežily ještě dvě další věže. Hrad byl ještě opatřen předhradím, příkopem a valem. Dnes jsou zde k vidění základy paláce, spojovací hradby mezi skalními bloky, vykopané základy hradeb, základy věží a věžice.

Souřadnice    49° 38′ 20″ s. š., 16° 10′ 16″ v. d

KN453_600

Bohdalec:  (790,6 m n. m)                                                                                                           Nachází se 3 km jihovýchodně od obce Sněžné. Jeho severní stráň, souvisle zalesněná, se sklání k pravému břehu řeky Fryšávky, jižní svah, lučinaté povahy s remízky, se stáčí k obci Odranec k místu, kde pramení Věcovský potok. Z temene kopce vystupují rulové skály, které dostaly svůj tvar díky mrazovému zvětrávání, a proto jsou označovány za mrazové sruby. Na svazích Bohdalce se ještě v polovině minulého století těžila železná ruda. Na jihovýchodě se nachází výběžek zvaný Kutina, který je vyhledáván především pro krásný výhled na Vysočinu. Na tento vrchol se nejlépe dostanete od jihu z obce Odranec po turistické cestě modré barvy – asi 1,5 km, nebo po cestě značené zeleně, která vede ze Sněžného a na vrcholu končí. Ta je dlouhá asi 4 km a stoupá strmým severním svahem od Fryšávky.

Souřadnice    49° 37′ 20″ s. š., 16° 8′ 38″ v. d.

800px-Bohdalec2013skála